Jdi na obsah Jdi na menu
 


Stavba nového kolejiště

13. 10. 2008

Autor: Milan B.

Po delší pauze zaviněné pracovními povinnostmi byla konečně provedena 1. zkušební jízda na rekonstruovaném kolejišti. Základním úkolem byla přestavba z jednokolejné trati na dvoukolejnou. A jak se postupně kopalo a stavělo a kopalo a stavělo, posunulo se depo, přidala se kolej a nakonec z toho bude kolejiště zcela nové. Jedná se o dvoukolejnou trať s odbočující lokálkou a středně velkým depem parní a motorové trakce. Mezi hlavními kolejemi bude ještě situováno ostrovní nástupiště a vlevo vedle staniční budovy krátká vlečka do pivovaru nebo pily...

Obrazek

Obr. 1. levé zhlaví s přemostěním vedlejší tratí

Kolejiště bude ze tří panelů - kolejově dokončeny jsou dva - hlavní trať. Pravý bude prakticky v rovině, představuje nádraží a depo. Levý bude postaven jako skalnatá krajina a slouží především k vystoupání do vedlejší stanice, která se bude stavět na třetím panelu asi na jaře. Z odbočující trati je možno provádět posun spouštěním vozů do nákladní skupiny kolejí a na manipulační koleje. Souběžně budou moci stanicí projíždět rychlíky po osobní skupině kolejí.

Obrazek

2. pravé zhlaví s depem

V depu byl kladen důraz na všechna pomocná zařízení (popelová jáma, uhelná skládka) a bude zde živý provoz parních lokomotiv z konce 70. let minulého století, které dosluhují na lokálce, zatímco po hlavní trati již duní Sergeje a Brejlovci. Toto období autor zažil jako aktivní strojvedoucí a bude tak nostalgicky vzpomínat na dobu, kdy se vyklonil z okénka Štokra a zahlaholil: "Dej nám tam Sokolov, Fando...", doplnil do tendru vodu, popelář vyčistil dýmnici a 100 tunový kolos mohl popojet do rotundy a vyčkávat na další vlak - prostě na dobu kdy dráha ještě byla drahou...

Obrazek

3. portál, přenesený ze starého kolejiště

Obrazek

4. celkový pohled na nádraží po rekonstrukci

Obrazek

5. detail popelové jámy, olejárny a zauhlování

O dalším vývoji vás budeme informovat, ale protože to nejsou závody ve stavbě, ale večerní relaxace, půjde to pomalu jako dosud.

Milan Boháč